Odvaha promluvit

Dnes jsem si vzpomněla na mojí kamarádku. Před lety mi volala a ztlumeným hlasem říkala, že musí mluvit potichu, protože nechce, aby ji slyšel šéf. Dělá ve státní správě, a právě zjistila, že si nadřízený "ulejvá" peníze z rozpočtu. "Na policajty jít nemůžu, u nás ve městě se všichni znají. Hned by mě vyhodili a všude pomluvili," říkala mi kamarádka - samoživitelka, máma dvou malých dětí. Za pár dnů jsem psala pro Lidové noviny o tzv. whistleblowerech. Tohle slovo je z anglického "blow the whistle" doslovně zapískat na píštalku, přeneseně - jsou to lidé, kteří upozorní na nepravost, kdy je ohrožen veřejný zájem. 

Tehdy mojí kamarádce moc pomohla organizace Transparency International, která nabízí právní poradnu zdarma. Doporučili jí, jak nahlásit informace a zároveň ochránit sama sebe. Právníci mi řekli, že v Česku se na odvážné whistleblowery stále pohlíží jako na práskače. V práci jim hrozí vyhazovem, zostuzením nebo dokonce fyzickou likvidací. Navzdory tomu v sobě najdou odvahu a promluví. 

Nejobtížnější je prokázat nepravosti v seniorských domovech, kde je extrémně těžké najít někoho, kdo prolomí mlčení. Senioři mají strach, personál má strach. Je to začarovaný kruh. Dnes byl v Události ČT rozhovor se ženou, která naprosto otevřeně promluvila o poměrech v senior domově Chodov. Nadechněte se a pusťte si to zde.